Turnaj přípravek v Říčanech – hodnotí Vojtěch Střešňák

V neděli naši starší přípravku čekal již tradičně, fotbalový turnaj v Říčanech. Vytyčili jsme si jasný cíl, odmakat to na 100 %, ať už to dopadne jakkoliv. Číst více...

Být zapálený pro hru a bojovat s maximálním nasazením, ideálně ještě jeden za druhého - to je totiž prazáklad, bez kterého se nelze hnout a na který je třeba zaměřit svou pozornost, abychom mohli trénink od tréninku a zápas od zápasu růst a celkově se zdokonalovat. Výsledky se jistě dostaví jako příjemný bonus za úsilí tomu věnované. Jenže, umět se nahecovat od samého začátku je někdy nelehký úkol, a tak se i naši svěřenci v prvním zápase spíše ještě rozkoukávali, když podlehli FC Křivsoudovu. V druhém zápase jsme nastoupili proti SK Jičínu B (který v turnaji obsadil zaslouženě druhé místo a možná by jim za předváděnou hru slušelo i místo první), a i tam jsme tahali za kratší část provazu. Ale zápas jsme rozhodně neodevzdali, spíš nás trestaly chyby v návratech do obrany, či v postavení brankáře, díky čemuž nyní víme, na čem do budoucna ještě zapracovat. Na druhou stranu, vstřelili jsme nejeden krásný gól, povymetaly šibenice a krom toho se blýskl i náš brankář, když reflexivními zákroky krotil nebezpečné střely soupeřů, za což od domácího publika sklízel ovace. Do třetího zápasu jsme se nahecovali ještě o kus víc a v kombinaci s hratelnějším soupeřem se nám konečně poštěstilo. Přišla první výhra. Dostali jsme se do hry, byli jasně lepší a konečně v sobě probudili skutečnou fotbalovou vášeň. Pokud bychom s takovou nastoupili i na prvního soupeře, možná bychom sahali po vítězství i s ním. A tímto se vracím k tomu, co jsem psal v úvodu. Umět se od začátku nabudit a navodit bojovnou náladu, je něco, co nás může na dalších turnajích katapultovat o několik příček výš. Proto kromě herní a taktické připravenosti chceme budovat i správný mindset. Ale zpátky k tomu, co se dělo na hrací ploše. V dalším souboji jsme narazili na FK Horní Měcholupy (celkového vítěze turnaje), opět jsme bojovali se ctí, ale na vítězství ani remízu to nebylo. Následující tým, který nám stál v cestě, byl TJ Sokol Veltěž. Zápas se odvíjel nahoru-dolů a nabídl drama až do samého závěru, když si při remízovém stavu jeden z našich hráčů řekl o slovo tím, že si navedl míč na pravou stranu hřiště a (lehce přeženu) téměř až od rohového praporku zamířil k protichůdné tyči, a opět pod víko! Nádhera! Míč se třepetal v síti, načež se o pár vteřin později písklo do píšťalky a gól, který rozhodl o změně konečného výsledku v náš prospěch, vzbudil lavinu emocí a jásotu. Pro takové momenty fotbal hrajeme, a má být naším cílem, abychom si podobných okamžiků odnesli co nejvíce, neboť nám jasně ukazují, že nic není ztraceno a je třeba bojovat až do poslední chvíle. No a jako poslední v pořadí na nás čekal SK Jičín A. Naši hráči hráli čtvrtý zápas v řadě, tak už na některých tvářích mohla být patrna menší únava, přesto jsme to opět nevzdávali a vydali se ze všech sil. Avšak, ani to nám na soupeře nestačilo, a ten tak zápas zkušeně dovedll do úspěšného konce a celkové třetí pozice na turnaji. My skončili pátí. To nás ale už nikterak netrápilo. Jak jsem psal prve, naším primárním úkolem nebylo vše vyhrát, ale zaměřit se na herní projev a snahu našich borců. A za to si naši hráči zaslouží absolutorium a poděkování, protože rozhodně nezklamali. Zároveň si jako trenéři odnášíme spoustu cenných poznatků i modelových situací, které nám pomohou hráče dále rozvíjet. Krom toho jsme byli svědky mnoha pěkných individuálních výkonů, za které je opět třeba vyseknout poklonu. Proto se na turnaj dívám vysoce pozitivně a těším se, až naše svěřence vyšleme do dalších bojů. Věřme, že budeme zase o kus lepší, a třeba budeme sahat i po stupních vítězů. 

Hodnocení přinesl trenér Vojta