Nedělní odpoledne přineslo nejen velké vedro, ale i jeden krásný fotbalový zážitek na hřišti Pragy ve Vysočanech. Číst více...

Dvouroční cyklus hráčů starších žáků se chýlí ke konci a jelikož zbývali poslední dva zápasy nebylo na co čekat. Hráčům jsem všechno tohle řekl a trochu se modlil jak si to vezmou k srdci. Začátek byl opatrný a plný nepřesností, nicméně jsme se soupeřem, který má o patnáct bodů víc, víc než jen drželi krok. Pak to přišlo, po krásné akci jsme se najednou ujali vedení a do poločasu přidali ještě jednu branku. V pauze, na hřišti “lepšího” celku, vedete 2:0, co tak asi klukům povědět? Navíc když už nás podobná situace potkala a pak to nedopadlo dobře? Musíte jim prostě říkat pravdu, jít dál stejně, žádné polevení a tak dál. V tuhle chvíli jsme byli na koni a i kdyby to druhou půlku dopadlo jakkoliv tak bych kluky pochválil, ale co se to ve skutečnosti stalo? Doteď jsem z toho paf. Jakoby se opravdu zúročila ta veškerá práce, jakoby všechny ty tréninky najednou dávali smysl, jakoby v hlavách kluků najednou pracoval ten správný fotbalový duch a celé si to sedlo v tento daný okamžik. Co vám budu psát, výhra 7:1 !! Fotbalová fantazie a potvrzení, že když na té cestě kolikrát škobrtnete, tak přijde okamžik kdy se vám to prostě vrátí, kdy zůročíte to, co jste se naučili a kdy využijete všechny získané dovednosti. Tohle bylo opravdu velké vítězství a nikdo nám ho už nevezme, co dál? Jít s hlavou vzhůru do posledního zápasu s prvním týmem soutěže, po takovémhle výsledku se může stát cokoliv. Díky, moc díky hráčům, rodičům a podporovatelům starších žáků Union Žižkov, tohle jsme si všichni zasloužili.

7:1